Včera jsem měla neskutečně těžký den. Začalo to velkou neshodou v práci, ze které jsem byla naprosto zničená a zdrcená, protože jsem odmítla jiné zaměstnání kvůli tomu, že mi jeden člověk slíbil, že se ke mne přestane chovat jako ke psu, ale hned druhý den v práci to pochopitelně porušil. Nemohla jsem se na nic soustředit a raději jsem se objednala ke kadeřnici, aby mi zasřihla konečky v domění, že přijdu na jiné myšlenky a poté se budu moci soustředit na práci.
Nicméně ihned mne vzali bohužel pouze v učňovském studiu a holka místo slíbených 2 cm konečků udělala z mých dlouho pěstěných dlouhých vlasů mikádo. Myslela jsem že mne omejou. Do práce jsem už nešla, pořád se to ještě snažím vydýchat, ale probrečela jsem včera celý den. Do toho aby toho nebylo málo, můj kamarád mi večer oznámil, že jeden člověk, který mi vstoupil asi před 8 lety do života a zanechal tam stále dodnes stopu, se zabil.....
Dnes jsem to nedala, nemohla jsem jít do práce a dívat se na něj. Vypadám jako troska, jako zombie s napuchlým ksichtem od pláče a prášků na spaní. Pořád myslím na to, jak jsem se tehdy do něj platonicky zamilovala a obdivovala ho.
Kdysi jsem se pohybovala v jedné komunitě autařů, kde byl i on. Byl velice výrazný a většina lidí k němu tehdy vzhlížela. Byl asi o deset let starší než já, podnikal, měl nádherné Camaro, které mu kde kdo záviděl, luxusní princeznu, které si dovolil udělat umělá prsa, nádherný byt a jiskru v oku. Záviděla jsem mu, milovala ho a zároveň chtěla být jako ONA. Tak bych asi popsala situaci, kdy mi tehdy totálně zamotal hlavu. Ona chodila se mnou na vysokou školu, ale vůbec jsme se nevídali. Představovala jsem si, jak jsem ona a že mám takového krásného charismatického chlapa. Že jsem krásná, vysoká, štíhlá dlouhovlasá blondýnka a on se do mne zamiluje místo ní...
Opak byl pravdou. Byla jsem chudá jak kostelní myš, nikdy jsem neměla hezké vlasy, vypadala jsem spíš jako kluk co se hrabe v autech a podle toho jsem se také chovala. O klukovi, jako je on, jsem si leda tak mohla nechat zdát. Skoro obden jsem sledovala jejich společné fotky, snila a chtěla být jako ona.
Pak přišel zlom. Dál už nevím, jaký vztah měli ale co jsem četla, slečna byla dost na peníze, jemu přestalo jít podnikání (asi) a opustila ho. Ale člověk jako je on se určitě nikdy ve vztahu nechová nejlépe, myslím, že její odchod musel také něčím zavinit i on. Tohle vážně nevím. Vím jen, že se mi nějakým stylem podařilo, že jsme si s J začali psát a posílat nějaké erotické fotky. Psali jsme si denně. Měla jsem tedy ještě vztah, tak jsem s ním nic neměla, i když mi uvnitř všechno strašně rozdíralo na cucky a tak strašně jsem chtěla.... ale bála jsem se, že nevypadám tak jako jeho blonďatá expřítelkyně a že mně nikdy nebude chtít... můj strach mi nepustil a já jsem se s ním nesešla.
Takže i nadále pro mne zůstával jako člověk, kterého jsem si pamatovala jako nedosažitelný cíl, chlap na kterého nemám, prostě jsem o něm tajně snila a stále i dodnes vidím, jak jsem chtěla být na JEJÍM místě.
Nicméně s mým bývalým jsme se rozešli a já se přestala definitivně motat okolo aut asi před čtyřmi lety, kdy jsem si našla současný vztah. Lidi okolo aut jsem nevídala, nevěděla jsem nové zprávy. Akorát jsem se několikrát ptala na J známého a ten mi říkal, že to má těžké - že mu přestal jí byznys, začal mít dluhy, opustila ho ONA...já jsem ho už nekontaktovala. Přestaly ho tehdy bavit moje výmluvy, proč se s ním nesejdu a tudíž naše konverzace utichla.
A včera se dozvím, že můj J, který mi tolik pobláznil hlavu, se rozbil na dálnici v autě s jasným úmyslem takto skončit život. Nezbylo z něj nic....
Vůbec nevím, jak s tou informací naložit, hlavou se mi honí tisíce nostalgických vzpomínek, tisíce možných scénářů co by bylo, kdybych si s nim přeci jen vyšla a nechala se od něj zlákat, kdybych měla větší sebevědomí. Byla bych jeho žena? Měli bychom spolu děti? Nebo bychom se spolu jenom vyspali a šli si každý svojí cestou dál? Nevím, každopádně tenhle náš neuzavřený vztah už odpověď mít nebude.
Já ti ze srdce přeji, aby ses TAM měl dobře! Byl jsi charismatický chlap, měl jsi pro mně "koule" a neuvěřitelnou inteligenci, kterou jsem obdivovala. Přeji Ti, aby ses tam vrátil do svých nejlepších let, kdy jsi byl na vrcholu. Měl zase hodně peněz, svoje večírky, svojí nádhernou blondýnku a své camaro... přeji Ti jen to a nekonečnou silnici....
Nicméně ihned mne vzali bohužel pouze v učňovském studiu a holka místo slíbených 2 cm konečků udělala z mých dlouho pěstěných dlouhých vlasů mikádo. Myslela jsem že mne omejou. Do práce jsem už nešla, pořád se to ještě snažím vydýchat, ale probrečela jsem včera celý den. Do toho aby toho nebylo málo, můj kamarád mi večer oznámil, že jeden člověk, který mi vstoupil asi před 8 lety do života a zanechal tam stále dodnes stopu, se zabil.....
Dnes jsem to nedala, nemohla jsem jít do práce a dívat se na něj. Vypadám jako troska, jako zombie s napuchlým ksichtem od pláče a prášků na spaní. Pořád myslím na to, jak jsem se tehdy do něj platonicky zamilovala a obdivovala ho.
Kdysi jsem se pohybovala v jedné komunitě autařů, kde byl i on. Byl velice výrazný a většina lidí k němu tehdy vzhlížela. Byl asi o deset let starší než já, podnikal, měl nádherné Camaro, které mu kde kdo záviděl, luxusní princeznu, které si dovolil udělat umělá prsa, nádherný byt a jiskru v oku. Záviděla jsem mu, milovala ho a zároveň chtěla být jako ONA. Tak bych asi popsala situaci, kdy mi tehdy totálně zamotal hlavu. Ona chodila se mnou na vysokou školu, ale vůbec jsme se nevídali. Představovala jsem si, jak jsem ona a že mám takového krásného charismatického chlapa. Že jsem krásná, vysoká, štíhlá dlouhovlasá blondýnka a on se do mne zamiluje místo ní...
Opak byl pravdou. Byla jsem chudá jak kostelní myš, nikdy jsem neměla hezké vlasy, vypadala jsem spíš jako kluk co se hrabe v autech a podle toho jsem se také chovala. O klukovi, jako je on, jsem si leda tak mohla nechat zdát. Skoro obden jsem sledovala jejich společné fotky, snila a chtěla být jako ona.
Pak přišel zlom. Dál už nevím, jaký vztah měli ale co jsem četla, slečna byla dost na peníze, jemu přestalo jít podnikání (asi) a opustila ho. Ale člověk jako je on se určitě nikdy ve vztahu nechová nejlépe, myslím, že její odchod musel také něčím zavinit i on. Tohle vážně nevím. Vím jen, že se mi nějakým stylem podařilo, že jsme si s J začali psát a posílat nějaké erotické fotky. Psali jsme si denně. Měla jsem tedy ještě vztah, tak jsem s ním nic neměla, i když mi uvnitř všechno strašně rozdíralo na cucky a tak strašně jsem chtěla.... ale bála jsem se, že nevypadám tak jako jeho blonďatá expřítelkyně a že mně nikdy nebude chtít... můj strach mi nepustil a já jsem se s ním nesešla.
Takže i nadále pro mne zůstával jako člověk, kterého jsem si pamatovala jako nedosažitelný cíl, chlap na kterého nemám, prostě jsem o něm tajně snila a stále i dodnes vidím, jak jsem chtěla být na JEJÍM místě.
Nicméně s mým bývalým jsme se rozešli a já se přestala definitivně motat okolo aut asi před čtyřmi lety, kdy jsem si našla současný vztah. Lidi okolo aut jsem nevídala, nevěděla jsem nové zprávy. Akorát jsem se několikrát ptala na J známého a ten mi říkal, že to má těžké - že mu přestal jí byznys, začal mít dluhy, opustila ho ONA...já jsem ho už nekontaktovala. Přestaly ho tehdy bavit moje výmluvy, proč se s ním nesejdu a tudíž naše konverzace utichla.
A včera se dozvím, že můj J, který mi tolik pobláznil hlavu, se rozbil na dálnici v autě s jasným úmyslem takto skončit život. Nezbylo z něj nic....
Vůbec nevím, jak s tou informací naložit, hlavou se mi honí tisíce nostalgických vzpomínek, tisíce možných scénářů co by bylo, kdybych si s nim přeci jen vyšla a nechala se od něj zlákat, kdybych měla větší sebevědomí. Byla bych jeho žena? Měli bychom spolu děti? Nebo bychom se spolu jenom vyspali a šli si každý svojí cestou dál? Nevím, každopádně tenhle náš neuzavřený vztah už odpověď mít nebude.
Já ti ze srdce přeji, aby ses TAM měl dobře! Byl jsi charismatický chlap, měl jsi pro mně "koule" a neuvěřitelnou inteligenci, kterou jsem obdivovala. Přeji Ti, aby ses tam vrátil do svých nejlepších let, kdy jsi byl na vrcholu. Měl zase hodně peněz, svoje večírky, svojí nádhernou blondýnku a své camaro... přeji Ti jen to a nekonečnou silnici....
Žádné komentáře:
Okomentovat