Jelikož jste si mohli všimnout, můj rok 2017 nezačal zrovna šťastně. S mužem jsme usoudili, že být spolu v práci a podnikat spolu je prostě problém (ano, hlavně můj, nedokážu oddělit soukromí od práce a dopadá to špatně), umřel mi jeden člověk z minulosti a ještě mi kadřnice ostříhala tak na krátko, že jsem myslela že omdlím. A vše v jeden den. Stalo se to druhého ledna a teprve pátého jsem mohla začít nějak fungovat.
Moc mi pomohli kamarádi, kteří mi zasílali různé formy vzpruhy a jedna moje dobrá kamarádka mi pozvala na víkend k nim do Jižních Čech, kam jsem za ní jezdila jako puberťačka. Za to jsem jí byla neuvěřitelně vděčná, protože s její kamarádkou mi nachystali nezapomenutelné zážitky.
Jelikož je kamarádka a celá její rodina milovnice zvířat, přivítaly mne ve dveřích dvě kočky a tři psi.
Ráno mne probudila "velká", když na mne skočila v posteli a chtěla se tulit :)
První večer jsem si povídala s maminkou kamarádky a druhý den jsme vyrazili se dvěma psy, rodinou s malým chlapečkem a se psem Richardem na sáňky do lesa. Nemůžu vám popsat tu nádheru, kterou jsem zažívala ve společnosti prcka, skvělých lidí a psů. Ta neskutečně mne ta procházka nabila, že to nemohlo být ani možné. Cítila jsem se šťastná když jsem táhla sáně a blbla se psy ve sněhu v Kubově lhotě na Šumavě.
Po cestě domů se vymzlí pesani k sobě tulili, aby se hlavně malá zahřála. I přes dva termooblečky přece jen byla v autě chuděrce zima.
Druhý den jsem se probudila a dívala jsem se ráno s maminkou kamarádky na naše oblíbené filmy. Poté jsem měla opět vynikající večeři, hodili jsme do auta psy a lední brusle a jeli k rybníku, kde se nakonec sešlo x lidí asi z pěti přilehlých vesnic. Dala jsem si pořádně do těla a asi dvě hodiny vydržela bruslit.
Řádně vymrzlá, ale příjemně naladěná jsem se rozloučila se všemi a jela opatrně domů. Cestou jsem potkávala malé rybníčky na vesnicích, které byly většinou obsypané dětmi a jelikož byla neděle Tříkrálová, po vesnicích chodili děti převlečeni za tři krále. Svět byl tenhle víkend celý v pořádku...
Musím říci, že vděčím kamarádce a její rodině za všechno. Tohle byl jeden z mých nejkrásnějších víkendů, protože byl právě nejobyčejnější a nejláskyplnější. Byla jsem v obležení psů a koček, kteří se ke mne tulili, díky aktivitám na sněhu jsem si vzpomněla na bezstarostné dětství a když jsem se vracela, zahřál mne u srdce pohled na zamrzlé rybníčky a malé tři krále.
Tohle jsou ty luxusní okamžiky, které bychom si měli připomínat často, abych nezapomněli, jaké to je vrátit se do dětství a na chvíli zapomenout na veškeré starosti a užívat si pouze toho danného okamžiku. Nemám tyhle deep kecy ráda, ale opravdu jsem se tak cítila - plně jsem prožívala ten pocit, když ležím ve sněhu a skáčou po mně psi, když padám ze sáněk nebo když se na bruslích skláním k termosce s teploučkým čajem.
Jelikož je kamarádka a celá její rodina milovnice zvířat, přivítaly mne ve dveřích dvě kočky a tři psi.
Ráno mne probudila "velká", když na mne skočila v posteli a chtěla se tulit :)
Druhý den jsem se probudila a dívala jsem se ráno s maminkou kamarádky na naše oblíbené filmy. Poté jsem měla opět vynikající večeři, hodili jsme do auta psy a lední brusle a jeli k rybníku, kde se nakonec sešlo x lidí asi z pěti přilehlých vesnic. Dala jsem si pořádně do těla a asi dvě hodiny vydržela bruslit.
moje skvělá kamarádka
Řádně vymrzlá, ale příjemně naladěná jsem se rozloučila se všemi a jela opatrně domů. Cestou jsem potkávala malé rybníčky na vesnicích, které byly většinou obsypané dětmi a jelikož byla neděle Tříkrálová, po vesnicích chodili děti převlečeni za tři krále. Svět byl tenhle víkend celý v pořádku...
Musím říci, že vděčím kamarádce a její rodině za všechno. Tohle byl jeden z mých nejkrásnějších víkendů, protože byl právě nejobyčejnější a nejláskyplnější. Byla jsem v obležení psů a koček, kteří se ke mne tulili, díky aktivitám na sněhu jsem si vzpomněla na bezstarostné dětství a když jsem se vracela, zahřál mne u srdce pohled na zamrzlé rybníčky a malé tři krále.
Tohle jsou ty luxusní okamžiky, které bychom si měli připomínat často, abych nezapomněli, jaké to je vrátit se do dětství a na chvíli zapomenout na veškeré starosti a užívat si pouze toho danného okamžiku. Nemám tyhle deep kecy ráda, ale opravdu jsem se tak cítila - plně jsem prožívala ten pocit, když ležím ve sněhu a skáčou po mně psi, když padám ze sáněk nebo když se na bruslích skláním k termosce s teploučkým čajem.
Žádné komentáře:
Okomentovat