červený oversize kabát a můj názor na blogování jako "byznys"

K psaní tohoto článku mne popravdě inspirovala akce Blogerka roku, diskuze na vinted ohledně blogerek a můj názor na věc a hlavní důvod proč si píšu blog.

V článku je pouze můj názor na dění okolo blogové sféry a důvody, proč píšu blog vážně jen pro sebe a kamarády, bez ambicí svoje články sdílet nebo podsouvat čtenářům v nějakých blogových seznamech. Odkaz na můj blog nikdo nemůže najít ani v seznamu blogů, ve vyhledávačích (snad) a jediný odkaz na něj je na mém instagramu. Tak tedy k pointě:

Nedávno mne zastavila jedna známá, která chodí na můj instagram a ví, že jedině tam mám uvedenou adresu mého blogu. Ptala se mne, proč se tím nechci živit, když mně baví psát a sdílet, hodně cestuji a mám zajímavé fotky. Zamyslela jsem se nad tou otázkou a uvedu pár důvodů, proč svůj blog aktivně necpu na všechny možné platformy, netrávím 4 hodiny denně na instagramu naháněním followers a aktivně nepropaguji všude svůj blog na určených serverech, necpu se aktivně do časopisů atd.

Říká vám něco akce blogerka roku? Je to podle mne nesmyslná soutěž, kde opět rozhodují klikači, počet trávených hodin na internetu propagováním svého blogu a somrování hlasů, známý obličej a třeba i vlivný přítel? Jinak si tu soutěž nedokážu vysvětlit, protože mezi "nominovanými" blogy nacházím materiál, nad kterým mi opravdu zůstává rozum stát. Ale tak to je můj názor, vím jak fungují některé marketingové praktiky a tuto pofiderní "hru na sponzory" zakamuflovanou do názvu Blogerka roku neboli Czech Blog awards sleduji spíš s úsměvem.

Proč nebyla v soutěži nejoblíbenější česká blogerka Ina-T? Nebo zajímavé blogerky, které opravdu píší články o NĚČEM, neměly vůbec zájem se do téhle soutěže ani zapojit? Proč Pavlína Jágrová vůbec na slavnostní galavečer nepřišla? A GetTheLouk ho několikrát ignorovala? Protože nejspíš tuší, co je tahle soutěž zač. 

Já si stále myslím, že má blog sloužit hlavně sobě samému a ne k tomu, aby mne nějaké firmy zneužívali k tomu, abych jim prodávala jejich produkty různými formami reklam a recenzí.

Říkáte si, že každého láka přece zkoušet zdarma kosmetiku, dostávat oblečení atd... každého opravdu ne :) A proč? Zde je můj seznam, proč nikdy nechci být aktivní v "blogovém byznysu"

HLAVNÍ DŮVOD JE TEN, ŽE NEJSEM BOHUŽEL RODILÁ ČEŠKA, ŠPATNĚ VYJADŘUJI SVÉ MYŠLENKY PSANÍM V ČESKÉM JAZYCE A ŠPATNĚ CHÁPU PÍSEMNÝ PROJEV. 

Tento blog a časté psaní mi k tomu má právě pomoci.

Takže kdo mne tu bude hejtit za čárky, háčky atd, omlouvám se že nejsem rodilá Češka :D:D

A) všechny články se musí strašně dlouho a pečlivě připravovat. Mít skvělý písemný projev a hlavně člověka, co vás rád fotí. Já nemám ani jedno, ale moc ráda sdílím. A editovat, přemýšlet o tom, jak co napsat, koho oslovit, jaký dát zpětný odkaz, co zadat aby roboti vyhledávačů nacházeli blog a házeli ho dopředu - tohle mne nebaví. Moje čeština je normální, ale nejsem typ, který řeší každou gramatickou chybu, chybný slovosled a čárky. A vím, že lidé jsou neskuteční rýpalové a roznesou vás na kopytech i za jednu gramatickou chybu v celém článku. Na to nemám náladu. Píšu prostě to, co chci, jak chci a kdy zrovna chci aniž bych měla. Sice bych ráda měla někoho, kdo mne fotí, protože přítele to prostě nebaví, ale nemám a nezblázním se holt z toho :)

B) Denně musí člověk sedět x hodin za počítačem, lézt do řitě jiným blogerkám, abych si jejich čtenáři všímali vašich komentářů a začali chodit na váš blog. Lézt do řitě naprosto všem, vnucovat se na facebooku, tapetovat si zeď vlastním blogem a články, mít tisíce sociálních sítí, na kterých být aktivní a nejlépe ihned odpovídat na komentáře. Tím pádem se ochudit  o jakékoliv soukromí a neustále být nalepená na mobilu nebo PC. A to je život? Hm, asi ne...

Najděte si na instagramu figurky jako je například Romaanettaa nebo Pelicanbeauty - ty denně tráví x hodin psaní kladných komentářů a likováním snad 90% nejznámějších a nejvíce komentovanějších účtů na instagramu s čekáním, že se jich někdo všimne a dá jim komentář zpět. Nemusí to tak být, nicméně na mne to tak působí. Pro mne je tenhle způsob života, zábavy a "obživy" velký WTF.

D) Mít pravidelnost příspěvků. Neustále vymýšlet obden nové téma, připravovat si příspěvky do zásoby. Protože když máte příspěvek moc často, lidé přestanou chodit. Když je rozestup příspěvků moc dlouhý, lidi také nebudou chodit. Pak vznikají u některých blogerek ty paradoxy, že chodí somrovat do značkových obchodů taštičky, vyfotí se s nimi a naaranžujou se tak, aby to působilo, že právě vyšly z Chanelu :) Tohle je už prostě šílený, takový level už lehce hraničí s schizofrenií. Opět bych uvedla jednu hodně známou blogerku a pak ještě jednu hvězdu z vinted, která jí 100% kopíruje s pocitem, že si třeba urve nějaké spolupráce jako ona.

D) Nejhorší věc, co by mi asi vadila je, že když někdo chce mít úspěšný blog, bohužel musí ze sebe dělat ve většině případů idiota nebo na sebe vymýšlet kauzy. Protože běžné příspěvky na blogu bez jakékoliv senzace nikoho nezajímají. Lidi hledají něco, na čem vás mohou rozmést, hledají zajímavosti, odlišnosti a senzaci. Takže je známé, že spousta blogerek si na sebe vymýšlí senzace, splétá si okolo sebe pavučinu lží a polopravd, aby zaujala čtenáře, jejich blog měl traffic a tím pádem se hnuly spolupráce. Aby se jim více ozývaly společnosti s nabídkou recenzí vložek, revmatických náplastí a pofiderních eshopů. Takhle hluboko klesnout pro slávu nehodlám a raději si ty revmatické náplasti časen koupím z vlastním peněz, než abych kvůli tomu psala na svůj blog fake komentáře, kde bych naháněla senzaci z toho, že moje matka je alkoholička, že jsem natočila porno a dávala na instagram svoje fotky v plavkách s popisem, že krásné ženy nemusejí pracovat a další šílenosti, kterými budou zvedat mandle normálním lidem.

Když například jedna mladičká vlogerka Týnuš Třešničková dělala reklamu nějaké plastické klinice a v rámci plnění smlouvy o reklamě všem sdělila, že chce větší prsa - půjde na TUHLE plastickou chirurgii a poskytla rozhovor s doktorem. Tohle je prostě příliš, protože všichni ví, že tělo má krásné a prsa úměrná, ale celý internet z ní rázem udělal pipku, blbku a naivku.

E) Recenze produktů, které blogerky propagují, jsou mnohdy neskutečný blud a většinou je vychválí do nebes, i když produkt je průměrný. Pamatuji si na propagaci obchodu Botovo, který je vlastně vietnamská tržnice na internetu, čínské eshopy, atd. Já sama jsem bohužel naletěla na recenzi jednoho výrobku,  který blogerka vychválila do nebes, ale já jsem tu jejich údajně zázračnou pěnu musela po první aplikaci vyhodit a z 70% recenzí od nezávislých a nepodplacených uživatelek jsou nakonec negativní.  Stejně jsem se napálila i s dekorativní paletkou od Urban Decay z webu Petra Lovely hair. Všude jí cpala, všude jí propagovala a chválila, až jsem si jí také objednala. za 1400 Kč! K mému zklamání byla paletka snad horší, než stíny z essence. Bez jejich báze mi stíny nevydržely na očích ani půl dne. Takže jsem vyhodila dalších 600 kč za bází, aby mi vůbec barva držela. Hrůza.

Na sobě mám:

boty Lidl, kalhoty Calzedonia, kabát Marks and Spencer, držák na sádru - zdravotnické potřeby :D, klobouk Pimkie

Tím pádem bych nikdy nechtěla takhle lidem lhát, ani je verbovat za pár korun. Chápu, peníze jsou mocný lákadlo. Ale kde je soudnost? Kde je hrdost?  

Nechtěla bych se takhle zaprodat, netrpím finanční a hmotnou nouzí, abych za pár korun musela tahat lidi za nos.

Takže i nadále si budu psát svůj blog sama pro sebe a pár mých kamarádů, nemám zájem o jeho propagaci. Mým cílem je se někde vypsat a někam dávat své poznatky, abych si tenhle blog za pár let prohlížela s pocitem, že jsem měla hezký život.

A když sem náhodou někdo zabrousí, ať vítá, podívá a jde se a jde zase dál :)

Jediné, co by mne možná bavilo, je dělat press tripy po českých hotelích a psát recenze. Ale jak říkám, kvůli takovým recenzím nechci podstupovat vše výše uvedeno od bodu A do bodu D. To si raději víkend ráda zaplatím a užiju, aniž bych měla pocit, že když to stálo za prd, i přesto bych to měla napsat nevtíravě dobře.

Přeji všem krásný den a krásné Vánoce!