Podzimní outfit a co vše jsem si musela kvůli ruce protrpět (bohužel část 1)

Rada bych Vam napsala od zacatku to, co jsem vse absolvovala se zlomenou rukou.

Ale protože je to opravdu story, bude pokračování v druhé části.

V nedeli jsem byla poprve na pohotovosti. Nechtela jsem tam chodit, do posledni chvile jsem myslela, ze to rozchodim. Ale po dvou dnech nevyspani a ukrutne bolesti jsem byla prinucena navstivit pohotovost. Byla miklasifikovana dvojita zlomenina a vyfasovala jsem od doktora vyplisneni, ze jsem s tou rukou jako hrdinka jela na kole jeste 120 km. Doktor mi dal normalni sadru a rekl, abych v patek prisla na kontrolu a da mi tu odlehcenou sadru. Tak jsem odesla domu a tyden jsem se ucila tak nejak fungovat, coz slo hodne tezce a ke konci tydne jsem uz nevydrzela a rozbrecela se.

V patek jsem prisla na kontrolu, cekala 3,5 hodiny a pak mi rekli, ze dostanu opet normalni sadru, protoze doktor, ktery mi ji mel delat, operuje. Ok, rekla jsem ze tomu rozumim protoze chapu ze ma nejake akutni operace a uz jsem byla smirena s tim, ze v pondeli pojedu na jinou kliniku pro tu odlehcenou sadru.

Nicmene jsem prisla domu a po trech hodinach jsem do nemocnice musela znovu, protoze mi ta sadra praskla. Po 2 h cekani nastesti sehnali doktora ktery mi mel delat tu odlehcenou sadru a tak jsem ji k veceru cela stastna dostala. Odchazela jsem nadsena, nic mi neotekalo a nebolelo a ja sla spat.

O to horsi bylo probuzeni v sobotu rano. Palec mi v noci znecitlivel a kdyz jsem ho zkousela rozhybat, brnel a bolel. Bylo to hodne neprijemne, bolelo to a co bylo horsi, zacala jsem dostavat silne deprese. V so odpoledne jsem brecela, nic se mi nechtelo, jen jsem jela do kramu a bezhlave utracela. Malem jsem omdlela ve fronte v Albertu-zatemnelo se mi pred ocima a kapaly mi z cela kapky potu. Nastesti jsem to nejak zvladla a doplazila se do auta v totalnim stavu vycerpani.

Nedele byla jeste horsi. Od rana silne deprese, navaly litosti, vzteku, hysterie. Motala jsem se ode zdi ke zdi a nevedela, jak si pomoci. Hadky s muzem, v nedeli vyustila ma deprese v rev, hysterii, nadavky a urazky, ktere jsme na sebe jeceli a ja utekla ven a svoje stavy si lecila alkoholem.

Probudila jsem se rano v totalni kreci a slak doktorce. Kdyz jsem ji rekla co mam s prstem, vynadala mi ze jsem nesla ihned v sobotu rano na pohotovost. Ten prst totiz byl nejaky nervove skripnuty a prave diky nemu jsem mela takove stavy, protoze ten nerv byl uzce spojen s CNS a vyvolaval mi deprese.

Po 4 h stravenych v cekarne mne doktorka poslala na vysetreni na neurologii. Prisaham, objizdeli jsme s muzem dalsi 3 hodiny nemocnice a nikde mne nechteli osetrit, ze maji plno. Co ted?

Sla jsem si na dve hodiny lehnout a pote jsme zase jeli zkusit stesti alespon na neurologickou pohotovost. Pani doktorka po hodine a pul cekani rekla, ze mi to pod sadrou osetrit nemuzou, ze nemaji kompetence na jeji sundani a vyfasovala jsem balik antidepresit, nejake kapky na prokrveni svalu a hyperbalik magnesia a vitaminu b.

Tim to cele zkocilo a ja sedím stále pod utlumujícími léky s bolavou rukou a musim znovu na chirurgii, kam se mi vubec nechce. Jak to dopadlo napíšu v dalším postu.

koho zajímá co mám na  sobě:

kozačky/holínky Ralph Lauren, koženkové leginy Calzedonia, Pelerína butik, Svetr Gate, deštník Tesco FF