Ahoj všichni, dnes bych vám ráda napsala názorový článek na
festival EDM Mácháč, na kterém jsme byly s kamarádkou minulý víkend od pátku
do neděle.
Jelikož jsme ani čtvrt roku před festivalem sháněli chatku
na ubytování, protože jsme nechtěly spát ve stanu, sehnali jsme nakonec
ubytování pouze v kempu, který je na druhé straně jezera. Pěšky by to bylo na
festival asi 4,5 km přes bažiny. Což se nám pochopitelně nechtělo, protože jsme
věděli, že je to na pozdní návrat z akce docela dost.
Takže mne hned napadla varianta si vzít člun, který můj muž
koupil loni a plavit se na festival člunem, protože přes vodu je to opravdu
kousek.
Letošní line-up festivalu nabízel docela zajímavé DJs z holandska,
na které jsme měly převážně namířeno, v pátek nám stačilo v pohodě vyrazit
na člunu z kempu večer po 20:00. Vyzbrojené lístky jsme sedly na člun a
pádlovaly. První věc, která nás na
samotném festivalu zarazila jako první, byla nulová možnost vstupu na festival
od vody, i když je festival celý na pláži. Neustále nás se člunem vyháněli
z každého místa, nakonec jsme musely obeplout celý ohraničený prostor a
zakotvit za zábradlím. Nechápali jsme proč – vždyť máme lístky a to, že jdeme
od vody, přeci napadne x desítek dalších lidí.
Nicméně jsme to nějak zvládly, pochopitelně když chlapi
viděli dvě holky na člunu, okamžitě nám pomohli se vylodit a my uvázali člun
zámkem na motorku. Pádla jsme raději dali na jinou stranu pod strom, aby někoho
nenapadlo je krást. Takže jsme si upravily minisukně trošku decentněji,
nahodily úsměv a šly směrem brána Mácháč.
Tam jsme teda dost solidně narazily. Jelikož se mění lístky
na pásky, musí se vystát ohromná fronta, aby nás vůbec pustili dovnitř. A
bohužel jelikož je tam 50% lidí sjetých snad po čemkoliv, co doma našli, když
se netlačíte, nebudete snad uvnitř nikdy. Takže
jsme si asi 45 minut odstály v obrovské frontě, kde mi každou chvíli někdo
kouřil pod nos nebo kolovala flaška. Nepříjemné, ale budiž.
Když jsme se konečně dostaly k hlavní stage, chtěly jsme
si koupit něco k pití. Moc jsme „kalit“ v plánu neměly, protože jsme
chtěly fungovat i následující den a hlavně si užít vodu a kemp. O to více nás
překvapilo, že nabídka piva byla pouze
Heineken do čtvrtinky, víno neurčitého původu a
vůbec neměli rum (alespoň na cuba libre), protože sponzor byla
Finlandia a Heineken. Takže jsme pily ty nechutná piva, protože nic jiného
prostě nepijeme. Nicméně jsme asi tři hodiny bezvadně zapařily na DJ Ferreck
Dawn, Joe Stone a Sick Individuals. Domů
jsme pádlovaly asi ve tři ráno s naprosto skvělou náladou z výrobného
housíku a trance.
Druhý den jsme si užívaly pohodičky, najedli jsme se v kempu
na druhé straně Mácháče (kam jsme obě frajerky pádlovaly) zdravého a lehkého
oběda (ano, úroveň kempů se naštěstí zvedá). Poté jsme zfoukly člun, půjčily si
v našem kempu šlapadlo a jeli k festivalu, kde jsme pařily z vody
:D:D
V sobotu, kdy měl být hlavní program, jsme byly docela
zklamané. Hráli hlavně čeští DJs, což by
nám nevadilo, ale vesměs na všech stage bylo jednotné techno, kromě jedné Meet
the Giants, kde jsme chytli docela solidní house. Nicméně jsme jely už ve 12
taxíkem domů, protože Michael Burian a Chris Sadler hráli až od 04:00 a my jsme
neměly jak přečkat tu dobu, protože všude hráli opravdu jednotné techno, které
začali hrát pak i na té stage, u které jsme byli na house.
Dále co nás celkem dostalo je, že čeští DJs mixovali známé
melodie známějších hráčů a toho, co aktuálně frčí a tak si získávali
popularitu. Nemám to ráda.
Závěr? Festival byl prý prestižní záležitost. Hráli zde
Tiesto, Armin, Carl Cox, Ferry Corsten a podobné hvězdy, ale poslední dobou sem
hvězdy vůbec nejezdí, ale lístky zůstávají stejně drahé. Místo jednodenní
nabušené akce, jakou Mácháč dříve býval, přidali ještě jeden den, ale zato z toho
udělali nudnou a všední akci s průměrnýma DJs. Po 23:00 už můžete na zemi
vidět zfetované, spící lidi v různých převlecích. My jsme třeba narazili
na puntíkatého brouka pytlíka, spícího v nějaké křečovité poloze pod
stromem.
Takže za nás KO hlavně za organizaci, příště budu volit
hlavně Transmission, který mne nikdy nezklamal, nebo jednotlivé DJe jako je
Ferry, Armin, Michael Burian nebo klidně itala Giuseppe Ottaviani.
Žádné komentáře:
Okomentovat